Patrik Kriššák

Reverse the Future

Zvrátit budoucnost. Jakkoli se tento termín může zdát žádaný, je těžké mu v jakémkoli směru vyhovět. Mnozí mohou vnímat název výstavy ve spojitosti s událostí na řece Bečvě, která prošla katastrofou neslučitelnou s biodiverzitou obsaženou v tomto křehkém environmentu. Jakým způsobem zvrátit něco, co ještě nenastalo?

Termín, který v sobě spojuje minulost/současnost s budoucností, a to je právě to, o čem bychom měli nyní přemýšlet. Patrik Kriššák připravil výstavu stávající ze zhmotněné touhy zvrátit budoucnost prostřednictvím obrazů podmořských korálů.

Výstava, jejíž hlavní téma je spojeno s životním prostředím pod hladinou mořských oceánů, nám ukazuje krásu, která mnohá staletí ochromuje lidské chápání barvy a tvarů, a v neposlední řadě i touhu lidské mysli o pochopení smyslu a významu těchto živoucích

společenství ve vztahu ke globální funkci rovnováhy. A to tak, že popis, který bychom mohli chápat jako “lokální geologické”, je ve vždy ve vztahu “globální politické”. Patrik Kriššák zde zobrazuje jen malou část přírodní scenérie. Vybírá z bezpočtu tvarů ty, které jsou v jeho možnostech zobrazování prostřednictvím techniky, kterou si zvolil jako autorský rukopis. Nepoužívá běžné štětce, ale barvu na plátno nanáší přiložením a převracením skleněných nádob a misek na plátno, které se v procesu malování nachází v horizontální pozici. Velikost nádoby záleží hlavně v šířce než hloubce dané nádoby, volí tím velikost jednotlivých tahů, které doplňuje dalším přidáním sypkých materiálů jako je sklo nebo třpytky.

Název zde prezentované poslední série Patrika Kriššáka je Extinction (vymizení). Krása, která se zde objevuje (podle subjektivního hodnocení) je (měla by být) zde tedy spouštěčem našeho přemýšlení o něčem, co nemusí (vzhledem ke globální změně klimatu a nebo nezodpovědným nakládáním s životním prostředím) trvat věčně.

Inspirace Patrika Kriššáka je různorodá a s ní se přirozeně mění jeho projev. Vytváří tématické série obrazů, v nichž vždy důsledně rozvíjí určité představy a svůj vztah ke skutečnosti. Zajímá ho příroda, není mu lhostejné, jak se bude vyvíjet dál. Do jeho obrazů se promítají hodnoty, o které můžeme přijít nebo o které dokonce již léta či desetiletí přicházíme. Přemýšlí nad ději, které sice nemusí probíhat přímo před našima očima, často zůstávají většině z nás skryté, ale přesto značně ovlivňují naši a nejen naši budoucnost.

Jeden z malířových nejvýraznějších cyklů tvoří působivé obrazy inspirované nekonečně proměnlivými tvary korálových útesů, které jsou nedílnou součástí nádherných podmořských světů a které naše civilizace čím dál víc ohrožuje. Patrik Kriššák není zdaleka jediný umělec, koho jejich půvab a krása okouzluje. Nesporně však patří k těm, kteří si dokážou najít výrazové prostředky, jimiž ji přesvědčivě vyjádří. Jeho tvorba má ekologický podtext, působí však optimisticky, zářivě a přirozeně, jako bychom se o budoucnost nemuseli bát.

Inspiruje ho i vývoj některých uměleckých směrů minulého století, technické objevy a možnosti, které tyto objevy přinášejí i do výtvarného projevu. Někdy využívá citací či interpretací tvorby velkých osobností druhé poloviny 20. století, ovšem s využitím úplně jiných nebo dokonce kontrastních výrazových prostředků. Přichází na vlastní výtvarné postupy, které mu dovolují osobitě vyjádřit jeho představy. V Kriššákově díle se doplňuje řád s náhodou, která ho oživuje a obohacuje. Do jeho projevu se promítá energické gesto, ale obrazy přitom mají přesně určený rytmus. Často volí čisté barevné tóny, má smysl pro jejich harmonii. Jeho malba má výraznou strukturu, působí uvolněně a přirozeně, vyvolává příjemné pocity, i když je vlastně kritická k naší společnosti.

Umělcovu tvorbu přirozeně ovlivňuje současný životní styl spojený s nebývalým vývojem přírodních věd, techniky, elektroniky a především s proměnou komunikace mezi lidmi, s digitalizací všech oblastí lidské činnosti a někdy s až přílišným prolínáním skutečného světa s virtuálním. Promítají se ní znaky, které nám umožňují čím dál rychlejší předávání zpráv. To však ještě neznamená, že si rozumíme lépe než v minulosti. Patrik Kriššák nezobrazuje realitu, ale dojem, kterým na něj působí. Zabývá se vztahem mezi člověkem a jeho prostředím, zajímá ho často bezohledné přivlastňování a deformování přírody naší civilizací. Čím jednodušeji se vyjadřuje, tím přesvědčivěji, srozumitelněji a také esteticky přitažlivěji jeho malba působí.

Jiří Machalický

Patrik Kriššák (* 1986) slovenský umělec generace Y narozený v tehdejším Československu. V roce 2011 ukončil studium na Ostravské Univerzitě v Ostravě v ateliéru Malba I. u prof. Daniela Balabána. Od roku 2011 žije a pracuje v Praze v České republice. V roce 2011 byl nominován na Rakousku cenu STRABAG Art Award a ve stejném roce následovaly nominace v České republice a to Start Point Prize 2011 a Cena kritiky za mladou malbu a její přesahy v roce 2012. V roce 2015 se účastnil na prestižní výstavě Zlínský salon mladých. Rezidenční pobyt absolvoval v hlavním městě kultury roku 2016 A.i.R. Wroclaw. Kriššákova tvorba má experimentální povahu, jeho technika se řadí mezi neštětcovou malbu a nerozvíjí tak jen modernistické tradice, které započaly v Americe 60 letech, ale rozvíjí také současné trendy, které jsou ovlivněny informační technikou a novými médii, snadno rozpoznatelný rukopis, který odkazuje na tzv . "Post digital age" ve smyslu zkušenosti s počítačem a jeho grafickými programy, dostupnými na každém mobilním zařízení. Základem malby je kontakt s materiálem. Na malbu mu postačují zavařovací lahvičky v nichž má namíchanou konzistenci barvy, ty pak převrací na plátno, kde tahem vzniká barevná stopa. Tato technika předznamenává minimalistickou povahu a zaměřuje se, u abstraktních kompozic na samotné gesto. V jeho tvorbě nalezneme různé žánry jako například portréty, abstraktní automatismus zaměřený na zkoumání barvy, anebo jednotlivé "zátiší" série Domestikace, v podobě zvířat, nebo rostlin v květináči odsouzených k lidské společnosti.

Doprovodné programy