MICHAL PUSTĚJOVSKÝ — Decay

Michal Pustějovský patří v nastupující generaci k těm, kteří si dokážou najít originální způsob vyjádření a vlastní výrazové prostředky. Vytváří série broušených hliníkových obrazů, čímž dosahuje působivých světelných efektů. V povrchu pracuje s vertikálními pásy, ve kterých se světlo podle určitých předem zvolených pravidel mění, ztmavuje či prosvětluje. Začal s jednoduchými abstraktními tvary, ale dospěl k číslům, čímž odkazuje k digitálním systémům. V obrazech, které nasvěcuje z různých stran, se tak prostupují a opakují různé varianty. Ty jsou jen zdánlivě statické, když se divák pohybuje, tak se postupně mění.

V elektronických instalacích autor vychází ze znalostí kombinatoriky. Dospěl k promyšlenému systému, v němž se přes „vymaskované“ plochy promítá prosvětlený obraz. Prvky jeho projektů se vzájemně prolínají, což zdůrazňuje celkový výraz. Umí pracovat s daným prostorem a najít řešení, v němž dokáže využít všechny jeho možnosti. Umí ho oživit, zvolit správný rytmus, střídání prvků, proměny světelných efektů, které nejsou samoúčelné, mají svou přísnou logiku a zároveň vzbuzují emoce proměnlivostí kompozice.

Michal Pustějovský má na co navazovat, vychází z odkazu experimentálního a konceptuálního umění, neokonstruktivismu i minimalismu, které mají u nás i ve střední Evropě (hlavně v Německu a Polsku či na Slovensku) silnou tradici přímo související s celkovým mezinárodním vývojem a jeho jednotlivými proudy. Někteří z našich umělců dokázali jít do značné hloubky, každé téma rozvíjeli do všech důsledků a nakonec se jim otevíraly nové, často nečekané cesty. K takovým osobnostem patřili Jan Kubíček, Radek Kratina, Dalibor Chatrný nebo Hugo Demartini. Přesně to platí i pro Michala Pustějovského, který s uměleckým projevem spojuje, podobně jako oni, poznání přírodních věd, jež stále mohou uměleckou tvorbu výrazně inspirovat.

Jiří Machalický, 2025

Kurátorský tým: Jiří Machalický, kurátorský tým GKaS

Michal Pustějovský je vizuální umělec, který se zabývá průnikem vědy, technologií a současného umění. Ve své tvorbě pracuje především s hliníkem a dalšími materiály, které využívá k prozkoumání vztahu mezi fyzickým a abstraktním světem. Jeho instalace tematizují principy proměnlivosti, náhody a cykličnosti v kontextu současné společnosti. Věnuje se experimentálním projektům na pomezí umění a výzkumu, kde propojuje ruční práci s digitálními technologiemi a otevřenými systémy.